...protože dle počtu přihlášených mužstev a zájmu veřejnosti, jsem byl skutečně jeden z mála, kdo o tomto nohejbalovém skvostu nevěděl. A jaký že rozdíl je mezi "velkou" a "malou" Meridou? Zatím co ta velká je určena a vyhledávána především ligovými hráči, malá Merida má výkonnostní omezení pouze do kraje a hraje se na tři dopady. A tak se stalo, že i na letošním 16. ročníku se ráno k nástupu postavil plný počet přihlášených týmů s číslem dvacet, který můj zmiňovaný zájem o turnaj a jeho věhlas jen utvrdil.
Pět týmů ve skupině a vysoký počet postupujících, konkrétně čtyři, zaručovaly díky systému play-off pěknou porci zápasů pro každý přihlášený tým, stejně jako jistotu pro týmy nejlepší, že končit se bude až po západu slunce. Losování proběhlo den předem a po nástupu nebránilo nic tomu, rozjet tuhle dlouhou nohejbalovou šou. Jeden stánek s výčepem, druhý s občerstvením, blízký jez, osvěžující voda, dvě hřiště a jasná obloha, slibovaly krásný den i prožitek. Což přihlášené týmy stvrzovaly svými výkony. Nikdo si nechtěl ve skupině "vytáhnout" černého Petra za páté místo a tak už i v nich, kde se hrála utkání na stav 1:1, se rodily zajímavé výsledky a překvapení. Základní část pak končila kolem třetí hodiny odpolední, kdy mělo sluníčko snad tu největší sílu a kde kdo využil pauzu mezi zápasy ke svlažení se v řece Sázavě, která se od dopoledních hodin plnila procházejícími a místními návštěvníky.
Play off pak namíchalo dvě skupiny po osmi, ve kterých šly týmy pavoukem proti sobě. Osmifinále už tak definitivně stavělo stopky postupivším týmům ze skupin a čtvrtfinále se ukázalo být nelítostným sítem týmů nejlepších. Mezi tím vším se kropily a lajnovaly kurty, všude okolo to vonělo gulášem, vývarem nebo buřty na pivě, a místní fanoušci se probouzeli k životu a začali trénovat své hlasivky pro vrcholná utkání turnaje.
Těžkou cestu mezi čtyřku nejlepších si proklestily Nespeky, v jejichž řadách úřadovaly dvě zástupkyně něžného pohlaví. Osmifinále i čtvrtfinále otáčely z nepříznivého stavu, tedy ztráty prvního setu. Přičemž v play-off už se hrál set třetí, rozhodující, a to od stavu 5:5. Nakonec se však mezi čtyřku nejlepších dostaly, čímž si nejen za své namíchané složení vysloužili potlesk a uznání. Dalším semifinalistou se stál tým počernických mladíků, kteří jen tak tak vylezli ze své skupiny. Jejich herní projev hlídal a koučoval otec jednoho z hráčů, zkušený turnajový harcovík Milan Kaděra, který tu před pár týdny na Velké Meridě obsadil třetí příčku. Výkon jeho svěřenců však rostl zápas od zápasu, když jejich hru zjednodušil na tzv. slovenský styl. Jeho syn Adam se na příjmu i náhře nechal obsloužit svými dvěma spoluhráči, kteří mu zjednodušenou hrou dodávali lepší a lepší servis, z čehož počernický čahoun těžil a získával větší a větší jistotu v úderech. Posledním možným míčem třetí sady nakonec počerničtí mladíci proklouzli mezi čtyřku nejlepších, což pro ně byl po průběhu celého dne veliký úspěch. Třetí místo v semifinále obsadil tým Kompresor, kde Karabáček s Krunclem chystali živnou půdu pro body Škudrnovi a ten je po celý průběh turnaje poctivě pěstoval. A to jak precizní technikou, tak tvrdými umístěnými ranami. Semifinálovou čtyřku uzavřel tým Prštné. Právě za tuto městskou část Baťova města sehráli nemálo zápasů Košatka s Nováčkem, jejichž řady doplnil, a název týmu přijal, Martin Kozár. Ten společně s Nováčkem vynikal skvělým polem a tudíž klidně i několika možnostmi pro smečařovo zakončení v každé výměně.
Zajímavým faktem k zamyšlením pro losovatele turnaje bylo to, že v semifinále byly tři týmy z jedné skupiny.
V prvním semifinále po boji porazilo Prštné Nespeky, kdy servis chodil výhradně do Kačírka, jemuž servírovala precizní náhravky Janková. Ta rovněž do poloviny zápasu zlobila na bloku. Postupnou hrou se však Prštné vždy dostalo o pár bodů nahoru a dokráčelo tak do finále.
Semifinále druhé zastihlo lepšící se mladíky z Počernic ve vrcholné formě turnaje. Stabilně hrající Kompresor trápilo natolik, že jim vzalo úvodní sadu. Adam Kaděra, kterému prospěl odpolední šlofík na dece, hrál odvážně, umísťoval tvrdé smeče, chytře používal precizní techniku a trápil soupeře dlouhým blokem. Poctivou a zkušenou hrou však Škudrna za podpory Kruncla, který občas z levého kůlu pomohl technikou, překlápěli misky vah na svou stranu, až je o pár bodíků překlopili všechny a ve finále si tak mohli zreprízovat utkání ze základní skupiny, ve kterém Prštnému podlehli dvakrát nejtěsnějším možným rozdílem.
V souboji poražených zbylo více sil a odhodlání týmu Sodopo, který po skvělé cestě turnajem bral nakonec bronz za třetí místo. Brambora zbyla na Nespeky, které však zasloužily veliké uznání, neboť jako jediný tým měl ve svých řadách hráčku a to ne jednu.
Okolí hřiště se zaplnilo, sluníčko, které poslední tři hodiny trápilo na jedné straně nahrávače, na straně druhé pak smečaře, definitivně zapadlo a mohlo se jít do finále. Jak jsem již zmínil, jednalo se o reprízu ze základní skupiny a Kompresor měl Prštnému co vracet. Což potvrdil hned v úvodní sadě, kterou strhnul na svou stranu. Po změně stran se opět u zdi s nápisem „Merida“ rozběhaly dvě motorové myši Kozár s Nováčkem, což vedlo k výhře Prštného a k sadě třetí, kterou si zaslouží každé správné finále. Vypjatost a nasazení rozhodujícího setu nejlépe doložil Nováčkův zákrok v poli, po kterém skončil ležet na M. Kaděrovi v poloze natolik intimní, že mnozí přítomní odvraceli svůj zrak. Aktérům to však, věřme, jen prohloubilo jejich turnajové herní vazby a mohlo se pokračovat ve vyvrcholení turnaje. Ten ukončil skákaným úderem Kozár a stavem 10:8 rozhodující sady uzavřel ve 20 hodiny a 12 minut tento nohejbalový maraton.
Velkolepé vyhlášení se spoustou cen od sponzorů vyšperkovala pozornost pro jediné dvě zástupkyně něžného pohlaví v podobě speciálních cen a po závěrečné fotografii se za potlesku přítomných mohl celodenní úspěšný program přesunout k živé muzice, která pak hrála do večerních hodin.
Roman Kopáček, alias Oskar, zkrátka umí.
Díky za turnaj…
Pořadí turnaje:
1. Prštné - Košatka, Kozáz, Nováček
2. Kompresor - Karabáček, Kruncl, Škudrna
3. Sodopo - Lahouari, Zabloudil, A. Kaděra
4. Nespeky - Janková, Kačírek, Kosová
FOTOGALERIEz turnaje
Autor článku:
Ondřej Košatka