Na start slavného letního klání, hraného v pověstně posázavské Kleci, jak se také označuje specifické hřiště sportovní osady Šacung u Kaliště-Lensedel, se ráno postavilo 11 trojkových sestav. Nutno říci, že poměrně vyrovnaných, a tak bylo složité určit, která z nich celý turnaj ovládne. Tím ale turnaj měl svůj náboj. To se prokázalo hned v úvodním zápase, který tradičně obsadila obhajující trojice. Než se Českobudějovičtí rozkoukali, bylo po zápase. Velmi brzy ale pohasly domácí naděje. Hned v prvním zápase své sestavy si totiž přivodil zranění tahoun Šacungu A, šestinásobný vítěz turnaje Doubrava a zaskakující náhradník, veterán Kanás, přece jen hraje na jiném postu.
Vyrovnanost turnaje stvrdily výsledky základních skupin. V A skupině skončily obhajující České Budějovice až třetí, skupinu vyhrál Zaječov. V béčku se prosadily Dolní Počernice. Jedinou skupinou, kde se plně potvrdily papírové předpoklady, byla skupina C, kterou ovládl bez ztráty setu Nový Bydžov před Radomyšlí. První dvě nejlepší sestavy základních skupin se mohly těšit na čtvrtfinále, na třetí pak čekaly souboje v osmifinálové skupině. Tam byly všechny tři zápasy vyrovnané a o tom, komu zůstane v ruce Černý Petr, rozhodl až rozdíl míčů. Ke smůle domácích barev to byla právě sestava Šacungu B (Kanda, Tesařík, Klika).
Kola turnaje se točila dál. Zajímavý duel nabídlo hned první čtvrtfinále, kde ve druhé sadě byly Strakonice (Nepodal, Žilák, Burda) míč od postupu. Jenže Nový Bydžov z pasti unikl a ve třetí sadě zapsal čistou hru. Infarktový byl i další mač, ve kterém nastoupili černí koně turnaje. Radomyšl v něm nejtěsnějším rozdílem obou setů skolila Kompresor (Ryšavý, Kruncl, Karabáček). Oslabené domácí áčko (Hrkal, Tuška, Kanás) nemělo ve třetím čtvrtfinále proti Zaječovu nárok. V posledním čtvrtfinálovém souboji se s turnajem rozloučil českobudějovický obhájce (Kočí, Čejka, J. Fürbacher), který nedostal moc šancí od pozdějšího vítěze celého klání z Dolních Počernic.
Jak hrála Radomyšl celý den dobře, v boji o finále pohořela s Novým Bydžovem. O něco vyrovnanější byl duel Zaječova s Dolními Počernicemi, kde finálovou bránu otevřel pražský celek. V zápase o třetí místo se dlouho lépe dařilo Zaječovu, ale zejména díky velké chybovosti soupeře. Jakmile ale sestava Radomyšle srovnala mířidla, karta se obrátila a Jihočeši si ve zkrácené sadě došli pro bronz. Ve finále se střetl dosud nepokořený Nový Bydžov s Dolními Počernice. A byli to Pražané, kteří systematicky začali bořit naděje soupeře strojovou hrou. V souboji bývalých extraligových smečařských opor se výrazně lépe dařilo Kaděrovi využívat specifické prostředí Klece. A protože ani ve druhé sadě Bydžovští nepřišli s nějakou výraznou obměnou taktiky hry, zápas vedl ke zřejmému rozuzlení. Dolní Počernice tak poprvé v historii mohly pozvednout nad hlavu ceněnou trofej.
"Naše pouť posázavskými turnaji začala už o týden dříve na Meridě, kde se nám herně dařilo a byl z toho bronz. Na Šacung jsme přijeli s jednou změnou v sestavě, Martina Kozára vystřídal Kuba Huspek. Měli jsme tříčlennou základní skupinu a tím, že se v ní zranil domácí Jirka Doubrava, nás moc neprověřila. Díky přímému postupu do čtvrtfinále nás čekala delší pauza, ale nakonec právě to nám hodně pomohlo. Ušetřili jsme síly do dalších bojů a to se projevilo. Ve čtvrtfinále to Budějovicím moc nešlo, možná zapracovala únava. V semifinále se nám také většinu času dařilo kontrolovat hru. Ve finále nám vyšel začátek, povedlo se nám servisem přikovat Davida Ešnera na pravý kůl a odtud se mu tolik nedařilo. Ani poté ale soupeř nic nevymyslel a my hráli dál svou hru. Navíc oproti Meridě je na Šacungu menší prostor pro polaře a body se dělají lépe. To mi vyhovovalo. Přišlo mi také celkově, že proti nám v play-off soupeři nekladli takový odpor, jaký jsme od nich čekali," okomentoval vítěznou pouť turnajem smečař a blokař vítězné formace Milan Kaděra.
Konečné pořadí turnaje
1. Dolní Počernice (M. Kaděra, Huspek, Nováček)
2. Nový Bydžov (Ešner, Novotný, Štěpař)
3. Radomyšl (K. Toman, Jareš, Sliacký)
4. Zaječov (Stupka, P. Řepka, A. Řepka)