Právě tak ho spoustu lidí z nohejbalové branže a společnosti zná a oslovuje. Navzdory jeho obrovské skromnosti, kterou by díky svým úspěchům však rozhodně šetřit nemusel. Ale i to dělá krále králem a mě je ctí kdykoliv mohu s touto nohejbalovou legendou prohodit pár nohejbalových i nenohejbalových slov. Probíhající extraligovou sezonu prožívá v úplně nové roli. A tak mě mimo jiné zajímalo, jak se v této pozici cítí a jaké jsou při jeho první trenérské sezoně ambice.
Karle, předně gratuluji k průběžné třetí příčce po jarní části soutěže. Je toto umístění vzhledem k vývoji sezony a soupeřům na příčkách před vámi důvodem k radosti?
Ahoj Ondro, díky za gratulaci. Samozřejmě bychom rádi zůstali na 3. příčce, ale čekají nás dva těžké zápasy a to Čakovice a Čelákovice, ze kterých potřebujeme tři body abychom zůstali před Vsetínem. To znamená, že pro nás začíná play-off už těmito zápasy.
Letos jsi v týmu přijal novou roli. Je to vůbec poprvé, co děláš trenéra v nejvyšší soutěži, nebo s tím už máš nějakou zkušenost z tvých aktivně hráčských dob?
Ano, je to poprvé v této roli v extralize. Ale nějaké zkušenosti už mám z 2. ligy a jako ,,starší hráč ‘’ v aktivní éře jsem měl k trenérům vždy blízko a nějaké konzultace tam byly vždy.
Jak se v této roli cítíš? Léta jsi byl aktivní a hodně vytěžovaný hráč. Stále jsi aktivní hráč. Ale trenérský pohled si žádá jinou perspektivu, než tu hráčskou, je to tak?
Máš pravdu, že trenérský pohled je trochu jiný. Musí být nad věcí, nejlépe mimo lavičku a někdy krotit vášně na lavičce.
Je trenérství a nominace hráčů o to lehčí, když jsi byl dlouhá léta jeden z nich a jste kamarádi? Nebo o to těžší, protože najednou rozhoduješ o tom, kdo z nich bude hrát a kdo sedět na lavičce?
Není to jednoduchá pozice, protože hrát chce každý (a to je správné) a každý má své ego. Ale všichni musí pochopit, že jsme tým a to je nejvíc.
Jak se ti pracuje s tzv. generací Z? Máš v týmu například naději českého nohejbalu a reprezentanta do 21 let, Tobiáše Gregora, který do této generace spadá. Ty jsi zase z generace staré školy. Vnímáš nějak tento generační střet nebo jej přátelské vazby v týmu mažou?
Máš pravdu, že Tobík je velká naděje českého nohejbalu, ale trochu divoch. On musí pochopit, jakou roli má v týmu. Ale je to bojovník, který nic nevypustí a hlavně dobrý parťák. Myslím, že to společně zvládneme a za dva roky už bude lídr týmu.
Jaké ambice s týmem Karlových Varů máte? Vím, že by měly být vždy nejvyšší. Ale obhájce titulu z Čakovic zužují zranění a visí otazník nad tím, jak se dokáží zotavit na play-off. Mohla by to být cesta pro vás, jak po delší době nakouknout do Superfinále?
Naše ambice jsou stále stejné a to finále. To, že Čakovice budou oslabené je možné, ale stále jsou tam mimojiné tři reprezentanti - Kučera, Chadimové, dále pak Souček, Pachman a to je velká síla a zkušenost. Nás čekají ještě dvě kola, a pak buď Žatec nebo Čelákovice. Pro nás je hlavní, že se uzdravil Jakub Medek, takže budeme konečně komplet a už se těšíme na druhou část sezony.
Ve varském týmu kdysi působil také tvůj syn. Už dlouho o něm ale v nohejbalovém světě není slyšet. Kam zmizel? Hraje ještě někde? Není na čase povolat jej do zbraně a pod tvá trenérská křídla?
Bohužel Ondro, můj syn žije už 13 let v Anglii, takže je to dané. Samozřejmě mě to po nohejbalové stránce mrzí, protože do toho umí kopnout. Ale má svůj život a hlavní je, že je šťastný a v pohodě. A snad už budu brzy dědeček :-)
Karle, díky moc za tvůj čas i odpovědi a kromě zbytku hezkého léta ti přeji v tvé nové roli co nejvíce úspěchů nejen do této sezony.