Petře, vítej v naší anketě mezi těmi, co na nohejbalových kurtech byli, a už nejsou. Konkrétně tvé působení má hlubokou rodinou tradici a určitě si tě spoustu z nás spojí s ekvivalenty jako klid a jistota. Začněme tedy popořadě a od začátku. Jak ses k nohejbalu dostal? Na Valašské antuce má tvé příjmení zřejmě dlouhou tradici, je to tak?
Ahoj Ondro, je to tak. K nohejbalu jsem se dostal samozřejmě přes mojeho taťku který hrával za Vsetín a já, jako malý, jsem se chodil dívat jak hrával krajský přebor a velmi se mi to líbilo. Potom se na Vsetíně udělal nábor žáků a od té doby jsem tomuto sportu propadl. A ano na Valašské antuce jsem navázal na tradici právě po mém taťkovi.
Od krajských soutěží ses prokousal až mezi nohejbalovou smetánku a léta jsi patřil mezi dvorní nahrávače a polaře zvučných smečařských jmen vsetínského oddílu. Proč jsi najednou zmizel a kdy vlastně přesně?
Bylo to v roce 2020. Dostal jsem se do fáze vyhoření, kdy jsem ztratil chuť do nohejbalu a také v kombinaci s covid sezónou jsem se postupně stáhl mimo ligovou scénu.
Nohejbal jsi na hřebík úplně nepověsil. Nedávno ses objevil po boku Martina Zbranka a další vsetínské legendy, Rudy Vichtory, na turnaji Valach Open. Jak často chodíš ještě hrát a podle čeho si vybíráš právě třeba turnaje?
Nohejbal jsem úplně hrát nepřestal. Hrávám s kamarády Moravskoslezský kraj a na kurtech se objevím tak dvakrát za měsíc. Co se týká turnajů, rád na ně jezdím a je mi jedno kde jsou.
V dresu Vsetína jsi získal také ligový oddílový titul a to ne jen jednou. Tenkrát jsi neodmyslitelně patřil do trojice po bok Honzy Chalupy. Jak se na tohle vzpomíná? A nejsou to právě ty okamžiky, kvůli kterým by ses nad návratem na nohejbalová kolbiště ještě zamyslel?
Vzpomíná se na to velmi hezky. Když Honza Chalupa přestoupil na Vsetín, přinesl do týmu energii a chuť vyhrávat velké zápasy. Nad návratem na ligovou scénu nepřemýšlím. Na Vsetín se přivezl 2x titul a já jsem rád, že jsem toho mohl být součástí.
Sleduješ působení Vsetína a vůbec úroveň současné extraligy, která prochází díky jednodopadovým pravidlům svou revoluční sezonou?
Ano, extraligu stále sleduji buď jako divák nebo u TV. Na nový formát si zvykám, myslím že je to posun k lepšímu.
Nechme chvíli nohejbal stranou. Věnoval ses, nebo se věnuješ, i jiným sportům, které jsi k nohejbalu míval a měl jako doplňkové?
Žádný doplňkový sport jsem neměl, pro mně existoval jenom nohejbal.
A co vlastně dělá Petr Gargulák ve volném čase? Málo se to mezi námi ví, protože my, nohejbalisti, spolu prostě "jenom" hrajeme a kopeme do míče, a přitom má spousta z nás zajímavé osudy, příběhy i profese. Budeš tady trochu osobní a prozradíš nám něco o svém civilním životě?
Ve volném čase jezdím s kamarády po výletech. Chodím se dívat na hokej a když to vyjde tak i na fotbal, kde působí můj kamarád Martin Zbranek.
Zůstal jsi stále nohejbalovým fanouškem a uslyšíme vsetínské choreo případně na Superfinále, do kterého mají Valaši dobře nakročeno, nebo i na prosincovém MS v pražské O2 Universum?
Prosincové MS budu sledovat u TV. Samozřejmě pokud se klukům podaří proklouznout přes nástrahy semifinále, velice rád přijedu podpořit Vsetín na Superfinále.
Jak budeš vlastně sledovat příběh svého dlouhodobého spoluhráče Honzy Chalupy v dresu slovenské reprezentace v přímém souboji s českými barvami? Jak se k tomuhle fanoušek s takovými vazbami na obě strany staví?
Tak Ondro, tohle je otázka na tělo. Ale upřímně, budu si přát aby se Česko a Slovensko potkalo ve finále ve všech kategoriích, kde potom vyhrají momentálně lepší sestavy.
Petře, děkuji upřímně za tvůj čas a já osobně jsem si velice rád připomněl tvůj projev a zavzpomínal na tvé výkony. Náš rozhovor ukončíme tradičně - je možné, že tě ještě někdy uvidíme řádit na nohejbalových kurtech v jakékoliv soutěži?
Na ligové scéně už určitě ne. Budu se pohybovat už jen na turnajích.
Děkuju Ondro za možnost zúčastnit této ankety a přeji všem ať se daří jak na kurtech tak hlavně i v životě.
Předchozí rozhovor s Jakubem Mrákavou ZDE
Autor rozhovoru: Ondřej Košatka