Humans of nohejbal

Nohejbalové osobnosti tak, jak je nemusíte znát.


Některé známe díky jejich umu na hřišti, někteří si naši pozornost vysloužili díky sympatickému vystupování mimo něj, o některých víme, že rádi kopnou zlomenou pod sebe, obstřelí blok, nebo nedají obraně šanci šlajzovanou patou, a o některých nevíme nic. Co dělají, čím se živí, jak sledují a vnímají nohejbalové dění, aktuality a i údálosti nohejbalově minulé? A proč vlastně zrovna nohejbal? I proto zde máme projekt Humans of nohejbal, který by vám měl naše nohejbalisty více představit. 

Když byla po posledním rozhovoru další osobnost odtajněna a štafeta předána, začal jsem se na dašlí rozhovor těšit tak nějak jinak, než obvykle. Nohejbalovými osobnostmi a především legendami se nám to v naší anketě už jen hemží. Ale když jsem se  přistěhoval do naší matičky měst, o nikom jsem od pražských hráčů neslyšel tolik legend jako právě o Frantovi. Pohoda, vřelost, ochota a především radost....to jsou pocity, které si z našeho rozhovoru odnáším. A taky důvod, proč se půjdu na tuto legendu na jaře už konečně na čakovické kurty podívat. Stojí mi to za to.

Františku. Přiznám se, ze já vás doposud znal pouze z legend pražských hráčů. Jste nohejbalový matador, stálice a jistě i legenda tohoto sportu. Navíc stále ještě aktivní hráč. To co jste odkopal vy, většina z nás nikdy neodkope. Bude těžké klást otázky tak, aby nebyly pouze srovnávací, ale abychom zabrousili také do současnosti a trochu si ověřili, jestli svůj milovaný sport stále sledujete. Tak, pojďme na to :)


Julius Vanya, který vám předal štafetu, přišel s otázkou, kterou otevřeme vaši zpověď: Ahoj Fando. Nejdříve mé zbožné přání :) Rád bych si s Tebou zahrál trojku. Na nahrávce bych rád měl Jiřího Suchého st. A dále by mě zajímalo, jak se daří rodině a co Tvůj nástupce? Už trénuje s tebou? Pokud ještě stále trénuješ děvčata. A když ano, jakou soutěž hrají?

Tu trojku si můžeme domluvit.Myslím, že J.Suchý by byl pro. Jako svého nástupce vnímám Jirku Kalouse. Jak herním pojetím, tak nohejbalovým
myšlením. A děvčata už netrénuji, už na to není čas. Ale hrají s námi za Čako F tři mladá a velmi nadějná děvčata. Přijď se podívat ;)



Jak znáte Džůzu? Proč myslíte, že předal štafetu právě vám? Kromě nesporného obdivu, který ve svém rozhovoru několikrát zmiňuje. Potkávali jste se na nohejbalových kolbištích?

Džůzu znám dlouhá léta a vždy jsme se k sobě chovali velmi slušně. Byl to (a je) vžycky slušnej a poctivej hráč, kterého jsem si vážil. Potkávali jsme se na mnoha ligových zápasech a spoustě turnajů jako soupeři i jako kamarádi.



Džuza má díky svému věku bohatou hráčskou minulost. Jak je to s vámi? Kde všude jste působil a jak jste se vlastně k nohejbalu dostal?

Začínal jsem jako 7letý kluk s dospělými v kolonii mezi Vysočanama a Hloubětínem, kde se nehrál fotbal, ale naši tátové hráli nohejbal. Tenkrát pod názvem Libeň 8. Už tehdy jsem hrál s dospělými. V roce 1968 jsem se domluvil s několika kamarády a založili jsme nohejbalový oddíl TJ Hloubětín, kde jsem hrál 14 let. Z Hloubětína jsem odešel do Kobylis, které chtěli postoupit do 1 ligy, což se nám podařilo. Potom jsem odešel do Tatry Smíchov, DP Praha, TJ Pankrác a z Pankráce do TJ Čakovice, kde působím dodnes. Již 19 let.



Pamatujete ještě nohejbal tam, kde vznikl? Tedy osadní nohejbal?

Trampskou ligu ještě pamatuji. Většina pražských klubů hrála pod názvem svých osad např. Old Wanderers, Havran, Šacung, Hujara, a jiné.



Již výše zmíněné pražské legendy vás popisují jako mimořádného technika s čistou hráčskou chytrostí. Je tomu tak především i díky tomu, že tehdejší pojetí hry se od te současné výrazně liší. Jak se vám zamlouvá současná hra a její úroveň?

Dnešní nohejbal je o dost jiný. Úroveň je vysoká, nohejbal fyzicky náročný. Hráči musí umět hrát na všech pozicích (smeč, pole, nahrávka). Myslím si, že už není tak hezký jako třídopadový, protože se neuplatní tolik technických úderů.



Na které své hračské období nejraději vzpomínáte a proč?

Vzpomínám na celou svojí dosavadní činnost, a jsem rád, že mě nohejbal stále baví. I když úroveň mého nohejbalu je už nižší.



Dal se nohejbal v období vašeho hráčského vrcholu bezproblému časově zkloubit s vaším civilním zaměstnáním?

V období mého hráčského vrcholu se hrálo s mimopražskýmí mužstvy v sobotu a v neděli, a s pražskými mužstvy ve všední den. Takže to nebylo tak časově náročné.



Koho ze současných hráčů nejvíce vnímáte a máte v povědomí?

Jsem patriot, a proto vnímám nejvíce mladé hráče z Čakovic. I když je spoustu skvělých hráčů i v jiných mužstev (Karlovy Vary, Brno, Čelákovice).



Jaký byl váš oblíbený úder? Ten, který jste hrál, když jste prostě potřeboval udělat bod?

Moje oblíbené údery byly všechny, protože každý z úderů se dal použít v jiné situaci. Nejraději jsem měl patu a zašlápnutý kraťas.



To, že stále hrajete, je obdivuhodné. Co byste vzkázal hráčům napříč všemi generacemi? Co dělat pro to, aby je nohejbal bavil prakticky kdykoliv?

Myslím si, že nohejbal je sport, který se dá hrát od mládí až do stáří. A ti, které to baví nejvíce, dosahují lepších výsledků. Těm ostatním bych přál, aby je to bavilo co nejdéle a hráli pro radost a pohodu.



Děkujeme Franto za vaši energii a odpovědi. Které nohejbalové osobnosti předáme slovo? Predesílám Džuzovu otázku, kterou vám položil. Protože nohejbalová osobnost nemusí být vždy jen muž. Ale je to samozřejmě na vás :) O kom si tedy naši čtenáři budou moct přečíst příště?

Rád bych, aby další osobností byl Jiří Suchý starší. Abychom to viděli také ze strany nahrávačů. Protože to jsou také osobnosti, a jsou nedílnou součástí dobrých smečařů. A to přesně Jirka byl.



A položíte zpovídanému i konkrétní otázku?

Jirko, jak Ti schází nohejbal?




Připomeňte si rozhovory s našimi dalšími Humans of Nohejbal

Julius Vanya

Karel Bláha

Vladimír Babka

Michal Nepodal

Jan Vanke

Radim Havránek

František Kalas

Miroslav Fritz

Jan Hošek

Vilém Ungermann

Martin Müller